Nedorozumění mezi lidmi vzniká tam, kde se věci jasně nepojmenují. Camusův text čteme zároveň jako tragický příběh jednoho rodinného systému, který se zbortil pod tíhou nevysloveného a možná i nevyslovitelného. V další úrovni text popisuje obraz společnosti, v níž není možné být pravdivý a „svůj“, protože tomu brání strach. Strach z odmítnutí, strach z vlastní obnaženosti, z blízkosti. V dramatu Nedorozumění vzniká významný paradox — postavy explicitně popisují směrem k divákům své záměry, cíle a touhy, ale není pro ně možné je vzájemně otevřeně sdílet.

Také není vítané ani bezpečné mluvit o emocích, být osobní ve smyslu upřímného zájmu o prožívání druhého. To vše jsou silné herecké příležitosti napsané Camusem s nadsázkou, humorem i tragickou zkratkou.

VÍCE INFORMACÍ ZDE