Výstava zachycuje období od roku 1985 do roku 1995 prostřednictvím fotografie a s ní souvisejících médií (grafický design, výtvarné umění, video, karikatura, televize) a soustředí se na vzájemně související politické i mediální změny v české společnosti, přičemž období této „antidekády“ chápe jako koherentní období od počátku perestrojky až po konečné ustavení dravého neoliberálního kapitalismu postkomunistického typu.

Výstava Obrazy konců dějin popisuje skrze příběhy a medailony vybraných aktérů a fenoménů na půdorysu základní sociálně-politické chronologie proměny obrazového kánonu od poslední fáze komunismu, pokoušejícího se o vlastní modernizaci, přes nekontrolovaný a extatický revoluční kvas až po postupnou komercionalizaci nové mediální scény a formování nového politického systému samostatné České republiky. Všímá si však i opozičních, avantgardních a antisystémových tendencí celé epochy.

Výstava zahrnuje vybrané fotografy a image-makery daného období, ale také tehdejší zpravodajství, reklamu a veřejnou vizuální tvorbu, které ukazují vizuální jazyk doby a jeho tehdejší aktuálnost, novost a svůdnost. Můžeme mluvit o vizualitě pre-kapitalismu a posléze i post-komunismu, propojující lákavost nových obrazů s novými pořádky, které přitom dodnes tvoří základ naší vizuální paměti i politického vědomí.