IMPROVIZACE VYCHÁZÍ Z MOMENTÁLNÍ SOUHRY PERFORMERA JIŘÍHO MARYŠKA, INSTRUMENTALISTY A MISTRA SVĚTEL. ŽÁNRY SE MÍSÍ, ATMOSFÉRY HOUSTNOU. JE TO, JAKO KDYŽ KALIGRAF MÁCHÁ ŠTĚTCEM NAMOČENÝM V SAKÉ…

Účinkuje: Jiří Maryško, Jan Morávek a Hendy Witanto

Jiří Maryško o improvizaci: Demagu není a nejspíš ani nikdy nebude nic svaté, protože hlavní představitel nebo spíš postava, ve kterou se v Demagu transformuju, je moje nejzlejší podvědomí. Je to taková zle upřímná, zkroucená, pokřivená postava odněkud z půdy, která sleduje svět vikýřovým okýnkem a k těm obrázkům, co z něj vidí, si vymýšlí nové souvislosti.

Ten proces se podobá automatickému psaní. Nejvíc mě inspiroval Vladimír Boudník a jeho explosionalismus. Poškodil grafickou matrici tím, že do ní obtiskl nářadí, špony a železný předměty, který měl po ruce, natřel to barvou, otiskl na papír a pak teprve z fragmentů na papíře četl a vytvářel jednotlivé příběhy. A takhle by mělo vypadat i Demago – rozkuchat Hamleta, půjčit si do něj pár panďuláků z Lidovýho domu, dát tam špetku přírodní katastrofy z minulých dní, gram Štěpánky Haničincový a na špičku nože holokaustu. Pak se z toho uvaří jedovatá písmenková polívka. Ale v anotaci vždy píšeme, že z řečeného nelze nic brát zcela vážně!