Výstava představuje snímky slavného německo-australského fotografa Helmuta Newtona a zasazuje je do kontextu meziválečné fotografie a do souvislosti s tvorbou jeho současníků. Tento výstavní projekt kromě propojení s akcemi věnovanými stým narozeninám Medy Mládkové navazuje na dramaturgickou linku Musea Kampa prezentující osobnosti spjaté s životním stylem a módou, které byly pro Medu Mládkovou vzhledem k jejím designérským projektům ve Washingtonu naprosto zásadní, například na úspěšné expozice Cecil Beaton: fotograf královen a Manolo Blahnik: The Art of Shoes.

Helmut Newton se narodil jako Helmut Neustädter v Berlíně v roce 1920. Jeho poměrně bouřlivý život v mnohém kopíruje dějiny 20. století – kvůli židovskému původu musel odejít, respektive ještě včas se mu podařilo opustit rodné Německo, a přes Singapur se dostal do Austrálie, kde rozvíjel fotografické vzdělání, které začal získávat v předválečném Německu. V Austrálii se brzy vypracoval v uznávaného portrétního a módního fotografa; dnes je považován za jednoho z nejprogresivnějších a také nejkontroverznějších fotografů druhé poloviny 20. století – respektive od začátku šedesátých let, kdy se začal věnovat portrétní a módní fotografii a fotografiím aktů. Jeho pojetí zobrazení ženy v portrétu i aktu změnilo charakter obou těchto rozsáhlých klasických fotografických žánrů. Jemně oscilovav mezi kontroverzí, tajemnem a erotikou vyobrazoval modelky jako silné, aktivní a sebevědomé ženy v moderní civilizaci, a to nejen v prostředí elegantního světa, ale i v místech plných podivného napětí či přímo nebezpečných. Inscenoval nejednoznačné a provokativní scény, které inovativním způsobem proměňují stávající fotografické žánry. Helmut Newton během své téměř šedesátileté profesionální kariéry bravurně ovládl estetiku studiové fotografie, která se vyznačuje pečlivou pozorností k atmosféře, kompozici, jemnosti a detailu.

Newton posunul význam a roli módní a portrétní fotografie směrem k obecnějším hodnotám a vyjádřením – navždy tak změnil její podobu. Proslavil se především fotografiemi pro časopis Vogue, pro jehož australskou, londýnskou a pařížskou redakci pracoval dlouhých 23 let. Kromě modelek Newton fotografoval i slavné osobnosti světa umění a módy. Známé jsou kupříkladu portréty Karla Lagerfelda, Andyho Warhola, Sigourney Weaver nebo Palomy Picasso.

Výstava je rozdělena do čtyř sekcí, které postupně mapují jak Newtonovy inspirační zdroje (Erwin Blumenfeld, František Drtikol, Horst P. Horst, George Hoyningen-Huene aj.), tak jeho nejsilnější období v letech 1950–2000. Expozice obsahuje také práce fotografových vrstevníků – mimo jiné Irvinga Penna či Richarda Avedona. Vše uzavírá sekce nazvaná České stopy, kde je představen výběr z děl Tona Stana a Gabiny Fárové z přelomu osmdesátých a devadesátých let; Newton s nimi v roce 1988 spolupracoval na vzniku několika svých fotografií přímo v Praze.