Nová barevnost je charakteristická pro většinu děl z posledních měsíců, jakkoli rozvíjejí pro Bolfa typická témata do smutku zahalených tváří, opuštěných a poničených nemocničních interiérů, bouraček či nehostinných panelových sídlišť. Bolf nestojí na místě, není uspokojen tím, co vytváří, ale jakýsi vnitřní přetlak jej neustále žene do odkrývání nových a nových možností malování. Směr, kterým se bude ve formě svých maleb dále ubírat, je tak těžko předvídatelný, jakkoli je zřejmé, že svůj svět osamělých a do smutku ponořených mladíků a dívek nikdy zcela neopustí.