Výstavní projekt představí specifický průřez dějinami zobrazování zvuku jako
abstraktního fenoménu od doby avantgardy po současnost.

Hlavní osou jeho koncepce je zmapování nejvýznamnějších směrů zvukového experimentu na poli vizuálního umění, a to jak obrazů a grafických partitur, tak zvukových instalací, akustických objektů, filmů či multimediálních projekcí. Na výběru z historického materiálu ukáže, jak zvuk nabývá barvu a tvar, stává se objektem nebo architekturou, a jaké psychologické, ale také fyzikální nebo matematické předpoklady předurčují jeho vizuální podobu. Výstava zároveň představí díla umělců, kteří v lokálním či mezinárodním kontextu posunuli uvažování o experimentu v umění. Ukáže širokou škálu přístupů k uměleckému experimentu napříč historickými směry 20. a 21. století: od racionalistického „vědeckého“ pojetí přes modernistické hledání možností aplikace vědeckých metod, prudký rozvoj technologií a konceptuální tendence až po aktuální umělecké metody reflektující působení lidského druhu na naší planetě.

Mezi nejvýznamnější z umělců, jejichž díla se na výstavě objeví, budou patřit například František Kupka, členové Bauhausu, John Cage, Joe Jones, Milan Knížák a další představitelé hnutí Fluxus, Woody a Steina Vasulkovi; dále zde bude k vidění výběr z autorů grafických partitur a také současní tvůrci zvukových instalací nebo umělci zabývající se akustickou ekologií.