Norského bohemistu a žurnalistu Terjeho B. Englunda zajímá střední a východní Evropa, zejména Česko, kde posledních pětadvacet let žije. Svědčí o tom jeho novinové články a knihy – aktuálně titul, v němž podrobně mapuje československé špionážní aktivity v souvislosti s Norskem od únorového převratu 1948 až do pádu komunismu v roce 1989 a zasazuje je do širšího kontextu politických, obchodních a kulturních norsko-českých vztahů i dění v Evropě.

Nechává přitom promlouvat archivní materiály i pamětníky a před očima čtenáře vykresluje konkrétní lidské příběhy a osudy. V knize se tak objeví Milada Horáková, či Karel Kryl, spisovatel Egon Hostovský i generál František Moravec, jenž kdysi z Londýna posla Kubiše s Gabčíkem do Prahy vykonat atentát na Heydrichovi.

Vedle toho sledujeme popisy mazaných a ještě mazanějších špionážních postupů, při nichž většinou jedna strana zapomněla, že druhá strana může být stejně chytrá, ne-li o tah dopředu… Málokdo by čekal, že právě vztah komunistického Československa s Norskem bude tak špionážně aktivní. A málokdy by též čekal, že takřka třicet let po listopadové revoluci nebudeme vědět o činnosti StB tolik, kolik by bylo třeba. Terje B. Englund je tak „špiónem“, který rozhodně pozdě nepřišel.      

Debaty se společně s autorem zúčastní historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů, badatel Radek Schovánek, zabývající se minulostí komunistického režimu, a překladatelka Zuzana Hlavičková.

Uvádí Denisa Novotná.  

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Prostor a Skandinávským domem.