Litomyšl je po Plzni, Vimperku, Praze a Kutné Hoře pátým městem v Čechách, kde se začaly tisknout knihy. Mezi lety 1503–1505 sem přišel první tiskař Pavel z Meziříčí, později zvaný Olivetský z Olivetu. Své tisky označoval formulací „in monte Oliveti“ (= na hoře Olivetské), odkazující na místo, kde jeho tiskárna působila. Horou Olivetskou je i dnes nazýváno litomyšlské zámecké návrší, a to podle stejnojmenného premonstrátského kláštera, který stál ve středověku v místech zámku.

V první polovině 16. století byla Litomyšl ústředním sídlem jednoty bratrské, nové české reformované církve, která vznikla v Kunvaldu u Žamberka v roce 1458. Nad jednotou i tiskárnou drželi ochrannou ruku Kostkové z Postupic, majitelé Litomyšle sídlící na zdejším hradě. Tiskárna pracovala převážně pro jednotu, vydávala spisy jejích teologů, například Lukáše Pražského a zdejšího bratrského biskupa Jana Augusty, dále díla Jana Husa i aktuální práce německého reformátora Martina Luthera přeložené do češtiny. Produkci doplňovala světská literatura, k níž náležel i cestopis Martina Kabátníka, litomyšlského měšťana, který podnikl cestu do Jeruzaléma a Egypta.

Pro výstavu se podařilo shromáždit jedinečný soubor vzácných tisků a dalších předmětů pocházejících ze sbírek jedenácti českých a jedné německé instituce. Jádrem výstavy jsou litomyšlské tisky, doplněné produkcí dalších českých, německých a polských tiskáren z 16. a 17. století. Prohlédnout si tak můžete mimo jiné i proslulá díla tehdejší typografie, jako například Práva městská od Brikcího z Licka, Šamotulský kancionál nebo Bibli kralickou.

Návštěvnicky velmi atraktivní je velký interaktivní model Litomyšle k roku 1540. Ten představuje jinou Litomyšl, než jak ji známe dnes. Tehdy zde existovala dvě formálně samostatná města, dolní kolem velkého náměstí a horní u hradu Kostků z Postupic. Interaktivní část modelu přibližuje dobový život ve městě, například lázeňství, pivovarnictví, řemesla, opevnění a řadu dalších témat.

Neméně zajímavým a jedinečným artefaktem je plně funkční tiskařský lis, který nese nápis Praelum Pauli, latinsky „lis Pavlův“ ve smyslu Pavla Olivetského, prvního litomyšlského tiskaře. Lis budí pozornost již svojí mohutností a rozměry, vysoký je 2,4 metru. Jeho přestavení veřejnosti se mohlo uskutečnit pouze díky spolupráci s tiskárnou H. R. G. Litomyšl.