Marija Nekolová se narodila v roce 1930 ve Slavonském Brodě na dnešní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou českým rodičům. V Praze sice žila dlouhá desetiletí, vystudovala tam VŠUP v ateliéru Antonína Strnadela, ale táhlo jí to na venkov. Usadila se nejdříve v Polesí u Rynoltic a od roku 1991 žije v Žibřidicích, což jsou vesnice nedaleko Liberce. Vrozená plachost a touha po klidu zapříčinila, že celý život strávila v ústraní jak bez kontaktu s jinými umělci, tak zároveň s omezenou možností prezentace vlastní tvorby. Mariju Nekolovou, která nikdy neuměla vzbudit pozornost o své dílo, musíme vnímat jako součást uměleckého podhoubí Libereckého kraje. Její dílo bylo objeveno a zmapováno na samém prahu jejího života.

Výstava ukáže průřez její celoživotní tvorbou a stane se jednou z mála stop, které kreslířka a grafička v uměleckém světě po sobě zanechá. OGL tak plní jednu ze svých povinností monitorování a péče o umění z regionu.

Marija Nekolová je skvělou kreslířkou. Nejprve se věnovala figurální a portrétní tvorbě. Vytvořila řadu návrhů na ilustrace i vitráže, z nichž se některé realizovaly. Na přelomu 50. a 60. let se věnovala intenzivně na vysoké úrovni grafice, zejména tisku z výšky. Stále chtěla uniknout z vyžadovaného realistického pojetí a socialistického realismu. Z 60. let jsou z její tvorby nejzajímavější kresby ptáků, volavek, vlh i dravců, v nichž hledala kýžený tvar tak, až se ve svých studiích skutečně dostala na hranu abstrakce. V následujících desetiletích ji stále byla největší inspirací příroda. Bukové porosty Lužických hor viděla v někdy až surreálných barevných kompozicích, které vytvářela pastelem na papír. Její dílo stále není uzavřené, ale v posledních dvaceti letech tvoří spíše jen symbolicky.