Přiblížení historických a kulturních vazeb Moravy a Slovenska od počátků společných kořenů v období Velké Moravy, následný odlišný státoprávní vývoj, průniky politické, válečné, náboženské, pracovní a kulturní, migrace obyvatel. Důraz pak bude položen na období 2. poloviny 19. století a počátek 20. století, kdy vzájemné vazby zesílily a směřovaly k národnostnímu sblížení a posléze k vytvoření společného státu.

Připomenuty budou události revolučních let 1848/1849, kdy z Moravy směřovaly výpravy slovenských dobrovolníků na Slovensko proti Maďarům, vazby předních slovenských osobností na český prostor, a naopak českých na Slovensko, dále zesilující proud slovenské mládeže na Moravu za účelem získání vzdělání po zrušení slovenských gymnázií, působení významných slovenských osobností na Moravě a naopak českých na Slovensku a vůbec pohyb a výměna lidí, věcí a idejí, ke kterým ve stále větší míře docházelo na přelomu 19. a 20. století, ať už máme na mysli působení osobností v oblasti kultury, umění, literatury a hudby.

Tento pohyb pak měl rozměr i politický, stejně jako ekonomický nebo uplatnění českého kapitálu na Slovensku. To vše se odehrávalo v odlišném procesu utváření národní identity českého a slovenského národa, který ovšem posléze vyzněl v ideách a tendencích k založení společného státu - Československé republiky. Zde budou připomenuty zejména zahraniční akce čs. odboje, vyhlášení společného státu, proces postupného obsazování a připojování Slovenska za účasti čs. dobrovolníků a armády. Jen náznakově pak bude vzpomenut následný vývoj ve společném státě.