V pražském Karolinu bude 17. listopadu 2014 za účasti prezidentů pěti středoevropských států otevřena výstava Listopady/Novembers. Půjde patrně o největší výstavu připravenou k letošnímu výročí studentského svátku. Věnovat se bude nejen sametové revoluci a listopadu 1939, ale také válečným událostem, které vedly k vyhlášení Mezinárodního dne studentstva a proměnám svátku za vlády KSČ.

Dne 17. listopadu 1939, po pohřbu studenta Jana Opletala a protiněmeckých demonstracích, byly uzavřeny vysoké školy, popraveno devět studentských reprezentantů a více než tisícovka studentů poslána do koncentračního tábora. Stovkám vysokoškoláků se ale podařilo odejít do exilu, zapojit se do československé zahraniční armády a prosadit 17. listopad jako celosvětově uznávaný studentský svátek.

„Chceme ukázat nejen dramatické válečné události, ale také to, jak se pracovalo se 17. listopadem jako prostředkem diplomacie a propagandy. Českoslovenští studenti v tom měli obrovský úspěch a 17. listopad se za války připomínal na všech obydlených kontinentech“, vysvětluje jeden z autorů expozice Petr Cajthaml, vedoucí Archivu Univerzity Karlovy.

Po válce se díky tomu v Praze scházely celosvětové studentské kongresy a také nově založený Mezinárodní svaz studentů se usídlil v hlavním městě Československa. Po nástupu komunistů se ale svaz dostal do područí politiky a západní organizace z něj vystoupily.

„Následovalo čtyřicet let, během nějž byl svátek Mezinárodního dne studentstva zprofanován jako režimní slavnost. Až při 50. výročí v listopadu 1989 se jej chopili nezávisle přemýšlející studenti a svátek díky nim dostal nový význam“, říká druhý z autorů výstavy historik Jakub Jareš.

Výstava připomene také osudy lidí, kteří 17. listopady v uplynulých 75 letech prožívali a spoluutvářeli jako demonstrující studenti, vězni v koncentračních táborech i komunistických vězeních, českoslovenští vojáci v zahraničí nebo členové vedení univerzity.

Podstatnou část expozice tvoří dobové rozhlasové a televizní nahrávky. „Podařilo se nám získat například projevy Emila Háchy a Edvarda Beneše bezprostředně reagující na popravy studentů a uzavření vysokých škol. Mají zcela protikladný náboj, první rezignovaný a uklidňující, druhý odhodlaný a burcující“, doplňuje Jareš.

Na výstavě bude možné vyslechnout také unikátní nahrávky rozhlasových her o 17. listopadu, které vytvořili českoslovenští studenti za války v Anglii. „Jsou někdy až úsměvně patetické, ale to k napětí válečné doby patří“, dodává Petr Cajthaml.

Představeny budou také videozáběry z listopadu 1989 či nahrávka pořadu Svobodné Evropy, v níž poprvé zazněla informace o „mrtvém studentovi“ z Národní třídy.