Nebovidská tvrz je kulturní památkou České republiky, evidovanou Ministerstvem kultury (ÚSKP 51045/2–4441). Vznikla patrně již v druhé polovině 14. století a je významným dokumentem úrovně venkovského sídla drobné šlechty na počátku novověku. Nachází se v samém centru obce Nebovidy na mírně vyvýšeném místě, které bylo označováno jako „Na Valech“, a dnes je vymezena popisným číslem 31. Označovala se jako „Dolní“ neboť v obci se nacházela ještě tvrz „Okrouhlá“, která se však nedochovala a na jejím místě dnes stojí fara.

První písemná zmínka o Nebovidské tvrzi pochází z roku 1436. Ve své bohaté minulosti byla čtyřikrát výrazně přestavěna. První středověká dostavba proběhla v 15. století, renesanční přestavba, která dala tvrzi dnešní dispozici, proběhla v 16. století, v 18. století byla realizována barokní úprava na sýpku a ve století dvacátém se tvrz dočkala nevhodných úprav pro účely JZD.

Původní gotická tvrz měla jedno či dvě obytná křídla možná i s věží, které se nacházely v jihovýchodní části dnešního půdorysu stavby. Tvrz byla obehnána příkopem a valem. Současnou čtvercovou dispozici určila renesanční přestavba z druhé poloviny 16. století, k níž došlo za vlády rodu Hanykéřů ze Semína, původně kutnohorských měšťanů, kteří zbohatli obchodem se stříbrnou rudou. Ti přestavěli své sídlo do podoby trojkřídlé jednopatrové budovy, která byla také opevněna příkopy a valy. Od severu jádro tvrze původně uzavírala zeď s bránou, vedoucí do prostoru přilehlého hospodářského dvora. Hlavním komunikačním prvkem byly dnes zaniklé dřevěné pavlače po obvodu nádvoří. Nejlépe se zachovala dispozice přízemí s průběžně řazenými obdélníkovými místnostmi, vybavenými lunetovými klenbami s hřebínky.

Výjimečnost tvrze tkví v  tom, že se na různých částech fasády zachovaly pozůstatky pozoruhodné sgrafitové výzdoby, které jsou však dnes již obtížně rozeznatelné.