Dílo Františka Koblihy (1877–1962) tvoří jeden z vrcholů české grafiky 20. století. Výstava v Galerii Smečky je průřezem jeho díla s akcentem na první, nejsilnější období tvorby. Příběh Koblihova života a díla nezahrnuje výrazné propady či zvraty, přesto jde o tvorbu nesmírně bohatou ve své hloubce a imaginaci.

Většina děl vznikla technikou dřevorytu, ale vynikal i v leptu a litografii. Vytvořil si vlastní typický styl, charakteristický snovými a melancholickými vizemi. Neutuchajícím zdrojem Koblihovy imaginace byly ženy, čemuž odpovídá i název výstavy a představení autorových obrazů a kreseb. Výstava je doplněna souborem autorových exlibris a výběrem z jeho knižní tvorby. Výjimečnost výstavy Františka Koblihy podtrhuje fakt, že jeho poslední samostatná pražská výstava se uskutečnila v roce 1938.