Vyvražďování probíhající jen pár stovek kilometrů od české hranice. Genocida odehrávající se v devadesátých letech dvacátého století uprostřed Evropy. Můžeme krutou jugoslávskou válku pochopit, popsat? Polský reportér Wojciech Tochman a český novinář Jan Urban se o to ve svých reportážních knihách pokusili.

Večer moderuje překladatelka Lenka Kuhar Daňhelová.

„O válce v Bosně vznikly tisíce depeší, reportáží, výstav, knížek, alb, dokumentárních i hraných filmů. Ale jakmile válka skončila, reportéři sbalili své kamery a hned odjeli do jiných válek,“ píše v knize Jako bys jedla kámen (2002) Wojciech Tochman, který se do Bosny vracel opakovaně a mluvil především s ženami, jejichž osudy vypovídají o povaze války více než statistiky a politické analýzy. Zkušený reportér je autorem mnoha reportážních knih z Polska, ale také z filipínských chudinských čtvrtí nebo rwandské genocidy. V roce 2015 mu byla udělena cena Amnesty International za jeho práci propagující a chránící lidská práva. Tochmanovu knihu vydalo v roce 2017 v českém překladu Lenky Kuhar Daňhelové nakladatelství Absynt.

Novinář, disident a signatář Charty 77 Jan Urban byl válečným zpravodajem v Bosně a Hercegovině, kam také pomáhal dovážet humanitární pomoc. Urbanova kniha Všem sráčům navzdory: válka, o které nechcete nic vědět vyšla česky poprvé v roce 1997 v nakladatelství G plus G, podruhé ji vydalo v nakladatelství Absynt v roce 2017. „Sarajevo je pro mě středem světa. Jeho svědomím a budoucností,“ říká v ní Urban.