Pamatujete-li si novelu Ladislava Fukse (1923–1994) pouze z filmu Juraje Herze, znáte jen jednu její část. Příběh o někdejším vojákovi z první světové války, teď zaměstnanci krematoria a vzorném manželovi a otci Karlu Kopfrkinglovi je nejen hororem ze spalovny lidí, ale také groteskním obrazem rozkladu lidské osobnosti.

Panoptikální soubor figurek, které autor vidí jako pouťovou atrakci, se v různých situacích vrací, aby zpochybnil naše konvenční vidění světa. Je to hodně k smíchu… A je to hodně k pláči, co se s člověkem bez názoru a bez páteře může stát, když z něj zájem o pohodlíčko a bezpečí a pocit vlastní důležitosti a nenahraditelnosti udělá aktivní nástroj záhuby.

Může to být varovný obraz světa před druhou světovou válkou, dnes to ale může být i varování mnohem obecnějšího rázu.

Premiéry 15. a 16.12. 2016