Dvojice samozvaných londýnských gangsterů právě dokončila únos. Přituplý pracant Lennie jde podle rozkazu zpátky do auta a přináší svázanou Charlotte Chamberlainovou, dceru technologického magnáta, zatímco břitký cynik George („Já nejsem nějaký třídní štváč, mstitel na boháčích – já k nim jenom chci patřit.“), mozek operace, vytáčí číslo jejího otce a požaduje výkupné ve výši pět milionů liber, jinak se budou sekat prsty.

Zdá se, že máme před sebou komickou žánrovku ve složení „chytrý, zlý zločinec – hloupý, vlastně hodný rádoby zločinec – kráska v nesnázích zápolící o holý život“. Roger Mortimer-Smith ovšem filmová klišé, ať už v charakterizaci postav nebo výstavbě situací, a z nich plynoucí divácká očekávání jen umně využívá coby odrazový můstek pro sérii postupně dávkovaných dějových zvratů. Během nich se ukáže, že téměř žádný plán není dokonalý a zmýlit se v úsudku je nebezpečně snadné.

Jediné, co je jisté od začátku do konce, je, že jde o život a o pořádný balík peněz. Skvěle vystavěné, důvtipné dialogy, narůstající napětí a průběžné boření falešného pocitu jistoty postav i diváků, to vše znamená, že něco „Něco zatajit“ dostává svému podtitulu „thriller ve dvou jednáních“. Hra se momentálně hraje s úspěchem ve Francii, Itálii, Německu a Polsku.