Prostředí římských paláců vysoké šlechty a k ní náležejících církevních hodnostářů přispělo na konci 17. a na počátku 18. století k bohatému rozvoji instrumentální hudby. Protože v Římě nebyl v 17. století stabilní operní provoz, nalézali hudebníci a skladatelé zaměstnání právě u bohaté aristokracie. Ti nejvýznamnější šlechtici pořádali ve svých sídlech jednou týdně veřejné koncerty zvané akademie, na nichž zněly nejnovější kusy v Římě působících mistrů. Mezi hlavní mecenáše patřila královna Kristina I. Švédská, od roku 1677 pořádal ve svém paláci akademie kardinál Benedetto Pamphili, deset let po něm se hudební produkce objevily i v paláci kardinála Pietra Ottoboniho. Na počátku 18. století pak převzali záštitu nad tamějším hudebním životem zejména polská královna vdova v exilu Marie Kazimíra a markýz (později kníže) Francesco Maria Ruspoli.
 
V hudební salon markýze Ruspoliho či kardinála Ottoboniho se pro tento večer promění Tereziánský sál Břevnovského kláštera, aby v něm zazněla mistrovská díla jejich chráněnců Georga Friedricha Händela a Arcangella Corelliho. Program doplní tvorba jejich současníků Francesca Geminianiho a Alessandra Scarlattiho. V precizním a zároveň hravém provedení představí publiku Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové sólové a triové sonáty v nejrůznějším obsazení včetně virtuózního flétnového koncertu na závěr.