Výmluvná kompilace tvořená online videy, která se v Rusku, zemi omezující svobodu slova a uplatňující cenzuru, stávají hlasem opomíjených a odhalují rozsah neřešených sociálních, zdravotních, infrastrukturních i lidskoprávních problémů, jimž ruští občané denně čelí.

Film, jehož název odkazuje k téměř sto let starému utopistickému románu ruského spisovatele Andreje Platonova, odkrývá žitou realitu milionů bezejmenných Rusů, kteří se ocitají doslova na dně. Živoří z nízkých důchodů, bydlí v chátrajících obecních bytech, zápolí s výpadky energií, jsou bez možnosti domoci se spravedlnosti a práva, bez šance čelit státnímu aparátu a místním zkorumpovaným úředníkům. Díky telefonům a internetovému připojení se mobilizují a aktivizují. S hněvem či s pláčem se obracejí k tomu nejmocnějšímu, ke svému prezidentovi, v domnění, že jim může pomoci. Aby zajistil dodávky plynu a vody, zdravotní ošetření, internetové připojení. YouTube se stává hlasem lidu z Kamčatky, Voroněže, Čeljabinsku nebo třeba z Dagestánu. Ze všech koutů Ruské federace svorně zaznívá: „Drahý Vladimire Vladimiroviči…“