Labutí jezero patří k nejslavnějším klasickým baletním titulům a je bezesporu nejinscenovanějším a nejnavštěvovanějším baletním příběhem. Navíc je to právě pražské Národní divadlo, které má historicky z mnoha důvodů k tomuto dílu a i k jeho „otci“ P. I. Čajkovskému velmi úzký vztah. Srdce „vlastence“ s potěšením zaplesá nad skutečností, že prvním choreografem v Rusku byl Čech Václav Reisinger, a že hned druhému choreografovi Augustinu Bergrovi (rovněž z českého prostředí) se dostalo mimořádné cti, když Čajkovskij při zhlédnutí 2. jednání Labutího jezera v Praze poznamenal, že prožil „minutu absolutního štěstí“.

Balet, svým pohádkovým příběhem na první pohled vzdálen prozaické realitě všedního života, je přesto schopen chytit diváky za srdce, a to v každé době a téměř v každém seriózním scénickém zpracování. 

VÍCE INFORMACÍ ZDE