Své poslední operní dílo na libreto Emanuela Schikanedera napsal Mozart v roce 1791, několik měsíců před svou smrtí. Kouzelný pohádkový, druhově obtížně zařaditelný příběh je hrou plnou fantazie, humoru, ale i filozofie.

Postavy prince Tamina, princezny Paminy, moudrého Sarastra – pána říše světla, zlé Královny noci, která vládne nočnímu království, a zejména veselého ptáčníka Papagena úspěšně oslovují diváky na celém světě více než 200 let a kladou stále stejné otázky: Je Kouzelná flétna oslavou zednářství? Nebo Mozartovým životním krédem o vítězství dobra nad zlem?

Anebo „jen“ fantaskní pohádkou pro publikum lidového Divadla na Vídeňce, jehož impresáriem byl Emanuel Schikaneder? Neboť právě on přišel za Mozartem s nápadem na zkomponování Kouzelné flétny, protože dobře věděl, že návštěvníci jeho divadla touží především po hrách plných kouzel…

Není divu, že víceznačnost opery vede inscenátory k nejrůznějším symbolickým interpretacím. Ve Státní opeře je Kouzelná flétna magickou a mysteriózní pohádkou, v níž je poeticky a co nejlapidárněji vyjádřeno vítězství Pořádku nad Chaosem i to, že důstojnost a mravnost jsou nejvyšším posláním pro společnost.

S inscenací Kouzelné flétny v režii Ladislava Štrose slavil soubor opakovaně úspěchy i v Japonsku.

Opera je nastudována v německém originále a v představení jsou použity české a anglické titulky.