Fotograf Antonín Kratochvíl (*12. 4. 1947 v Lovosicích) se proslavil svými unikátními černobílými portréty světových celebrit i dokumentárními fotografiemi z válek a katastrof, míst nezměrné lidské nouze a utrpení. Mezi mnoha jeho oceněními jsou i čtyři z World Press Photo v několika různých kategoriích a časopis American Photo ho zařadil mezi sto nejvýznamnějších fotografů světa. 

Jak se do jeho stylu, který ovlivnil několik generací dnes již také slavných tvůrců a který dosud inspiruje začínající fotografy z celého světa, promítal i jeho vlastní turbulentní život, to zkoumá v celovečerním dokumentárním filmu „Můj otec Antonín Kratochvíl“ režisérka Andrea Sedláčková. Antonín Kratochvíl emigroval z totalitního režimu Československa v roce 1967 a se svým tehdy ještě nenarozeným synem Michaelem, dnes také fotografem, se poprvé setkal až po dlouhých devatenácti letech. Právě Michael ve filmu odhaluje otcovu tvorbu i minulost ve snaze znovu propojit rodinné vztahy přerušené železnou oponou. 

Při natáčení se oba fotografové rozhodli své putování od USA po ukrajinský Černobyl samostatně zdokumentovat a výsledné fotografie představit na společné výstavě v Leica Gallery Prague, která je partnerem tohoto dokumentárního filmu.