První část výstavy, představená archeologickými nálezy ze zlata a bronzu, se věnuje nomádským kmenům, jako byli Sakové, Wusunové, Hunové a Kangujové. Zajímavostí výstavy je mimo jiné paleografická památka – fragmenty hliněných tabulek s kultobskými nápisy, které jsou nejstaršími  známými sogdijskými texty. Tyto nápisy přinášejí dříve neznámé informace. Vědecká a obsahová hodnota tohoto předmětu přesahuje hranice Kazachstánu a má význam pro etnogenezi a politické dějiny nomádů v celé Eurasii.

Další část výstavy prezentuje tradiční kulturu Kazachů. Jejím základem je jurta (kiiz ui, plstěný dům). Jedná se o unikátně architektonicky řešený příbytek ze dřeva a kůže, doplněný plstěnou izolační vrstvou a tradiční výzdobou. Přednosti takového příbytku jsou zejména dostupnost materiálů, jednoduchost a rychlost instalace a demontáže, z čehož vyplývá mobilita domu během sezónní migrace nomádů po pastvinách. Tato kritéria měla pro Kazachy žijícími tradičním způsobem života svou nepřekonatelnou existenční hodnotu.

Na výstavě jsou k vidění také předměty denní potřeby, jako výrobky pro domácnost, koňské postroje, užité a šperkařské umění, ukázky tradičních oděvů, nábytku, nádobí a koberců. Všechny tyto předměty dokládají originalitu nomádské kultury a jsou instalovány v souladu s tradičním prostorovým řešením jurty. Prezentace této nomádské kultury má za cíl ukázat jedinečnost tisícileté adaptační strategie kočovníků, kteří se přizpůsobili nejobtížnějším přírodním podmínkám kazašské středoasijské oblasti.