Změnily se po Listopadu 1989 životní osudy dcer a synů, jejichž rodiče byli politickými vězni padesátých let 20. století? A jakým způsobem?

V dětství a raném mládí zažily perzekuci a diskriminaci tehdejšího komunistického totalitního režimu, pocity osamocení, nespravedlnosti, ponížení, oddělení od svých rodičů, strach o život svůj i svých blízkých… Často od svého okolí a ve škole slýchaly, že jsou „dětmi nepřátel státu“. Po roce 1989 byli jejich rodiče rehabilitováni, stali se národními hrdiny. Způsobily listopadové události roku 1989 také morální, společenské i majetkové narovnání potomků politických vězňů 50. let?

O tomto tématu budou diskutovat Ludmila Zouharová (dcera Václava Švédy ze skupiny bratří Mašínů, který byl při útěku za hranice postřelen, zatčen a odsouzen k trestu smrti), Jaroslava Matoušková (dcera Zdeňka Wünsche, člena pražské odbojové skupiny, která plánovala po Únoru 1948 politický převrat), František Brož (syn progresivního sedláka z Jičínska, kterému byl v roce 1951 zabaven veškerý majetek a rodina byla násilně vystěhována do severomoravského Ondrášova) a další potomci politických vězňů 50. let.

Debatu, které bude předcházet projekce audiovizuálních svědectví Dcery 50. let oceněných „Zlatou hvězdou“ v programu Evropské komise „Aktivní evropská paměť“, moderuje historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů.