• UMĚLCI: Michal Cáb – Marek Hlaváč – Tomáš Kajánek
• KURÁTORKA: Katarína Gatialová

Skupinová výstava zabývající se tématem utopie nabízí několik rozdílných pohledů pracujících s tímto tématem kriticky, ale i stimulujících nové utopistické myšlení. Název zamýšlené kompozice „Nikdy to nebylo, pořád to je…“ odkazuje k jedné z možných definic mýtu a utopie – jako k narativu, který nepopisuje historická fakta, ale za pomoci ahistorických a utopických příběhů vypovídá o kolektivně sdílených archetypech a spíše tušených než explicitně vyjádřených pravdách: Adam a Eva nikdy neexistovali, my všichni jsme Adam a Eva.

Základem instalace zvukového a multimediálního umělce Michala Cába je multikanálový audiosystém, na kterém autor již delší dobu pracuje. Může sloužit jako samostatná zvuková instalace stejně dobře jako živý hudební nástroj. Díky nástroji takového typu lze realizovat kompozice, které pracují se specifickou distribucí zvuku v prostoru (v současnosti systém disponuje 20 samostatnými reproduktory). Je tak možná nová a jiný akustická zkušenost, která překračuje hranice běžného poslechu.

Marek Hlaváč vystaví dvě zvukové instalace zabývající se tématem možné proměny historických utopií. První z nich „Adventures Beyond Ultrasound“ vychází z utopie raveové/freetekno kultury z devadesátých let – DJ set poskládaný z tanečních rytmů hraných ve spektru na horní hranici slyšitelnosti – rytmus se stává téměř podprahovým, nejde již na něj tančit, ale stále ovlivňuje. Druhá instalace „Artificial Utopias“ pracuje s transformací utopistických textů klasické avantgardy a umělou inteligencí – počítač se bude pomocí neuronové sítě na základě oněch textů učit „mluvit“ a psát vlastní texty. Ty bude poté syntetický hlas předčítat z jednotlivých reproduktorů multikanálového systému Michala Cába.

Finalista ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2018 Tomáš Kajánek představí práci, ve které mapuje a zpracovává veřejné cvičné rekonstrukce teroristických útoků a případů hromadného neštěstí, které demonstrují veřejné instituce či zážitkové kurzy hraničních situací (výslechy, teroristické útoky), jež nabízejí soukromé podniky. Za pomoci filmového maskéra a vypůjčení motivů umělecké fikce představují dramatické konstrukce to, jak by neštěstí mělo vypadat.