Pro milovníky umění připravila hodonínská galerie mimořádnou výstavou starého nizozemského umění ze sbírky Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Tato instituce spravuje sice ne početnou, ale přesto pozoruhodnou sbírku, jejíž těžiště spočívá v krajinách, zátiších, marínách, žánrových malbách či portrétech, ale nalezneme mezi nimi rovněž několik menších obrazů s náboženským a alegorickým obsahem.

Soubor z majetku galerie je doplněn o sbírku českobudějovického advokáta Vlastislava Zátky, který ji budoval mezi léty 1918 až 1941. V roce 1960 se dostala do majetku Alšovy jihočeské galerie jako konfiskát. Po roce 1990 byla sbírka restituována a dědicové ji ponechali v galerii jako dlouhodobou zápůjčku. Mezi autory maleb Zátkovy sbírky se objevuje několik věhlasných jmen jako např. Cornelis Massys, Joos de Momper, Joannes Fyt, Jan van Goyen, Nicolaes Berchen nebo Philips Wouwerman. Na výstavě jsou také díla menších a téměř neznámých mistrů, kteří svou prací přispěli k rozmanitosti nizozemského malířství.

Velkolepý rozkvět nizozemského umění v období od 15. do 17. století byl založen na silně rozvinuté městské kultuře a na bohatství této oblasti, které plynulo z obchodu s okolní Evropou i celým světem. A také v celé Evropě a v mnoha částech světa se nacházejí větší či menší sbírky flámského a holandského umění. Obrovský rozptyl tohoto umění tak stojí v pozoruhodném kontrastu k zeměpisně malé rozloze zemí jeho původu. Důvody, kvůli nimž je flámské a holandské umění mezi sběrateli tak oblíbené až do 21. století, tkví v umělecky zušlechtěném podání skutečnosti, tematické šíři a mistrovské technice provedení.