Mýtina. Otevřený průsek uprostřed temného lesa projasněn paprsky slunce. Místo, kde věci vstupují na světlo a dovolují se ukázat takové, jaké jsou.
Všechno je pokryto popelem. Je zde ještě cítit zápach spáleného masa a urychlovače hoření. Čtrnáct včelstev zaniklo. Žije zde učitelka Kathrin se synem Lukášem. A dál taky Wim, podivný včelař, který zde pase své včely. Však jen do té chvíle, než někdo zapálí jeho úly.
Vyšetřovatel Petr přichází z města, aby odhalil pachatele a tím postupně i společnou minulost postav.
V ostrém a nekompromisním světle čerstvě vzniklé mýtiny se stáváme svědky podobenství, které nese poselství naléhavého charakteru. Sledujeme příběh mrazivě současný i nadčasový, příběh, který mohl být kdykoliv započat a nikdy neskončen. Alespoň ne dokud zlo bude sídlit v člověku.