Rok 1918 je milníkem novodobé české samostatnosti a je více než symbolické, že právě na počátku tohoto roku se na světově významné vídeňské scéně objevilo dílo české provenience, jež se záhy ukázalo být přelomovým dílem operní tvorby vůbec, a sice Její pastorkyňa. Leoši Janáčkovi se tak až po šedesátce otevřela cesta do světa a svůj celoživotní zápas o moderní operu mohl korunovat svými vrcholnými opusy.

Její pastorkyňa však měla k úspěchu trnitou cestu a její autor musel snést mnoho nepochopení a poučování. Dnes se řadí Leoš Janáček k největším operním géniům a jeho opery jsou na repertoáru operních domů po celém světě. Janáček ve své tvorbě doslova knokautuje tehdejší, a vlastně i do dnešní doby částečně přežívající, operní zvyklosti svým tvrdošíjným dramatismem jdoucím až na dřeň emocí, pravdy, a podstaty lidského bytí.

Bez příkras, ale s o to větší naléhavostí. A tak i na moravském venkově se může odehrávat světové operní drama zpívané jako jedno z prvních vůbec v próze! Příběh zamilované Jenůfky se dotýká podstaty vztahů, lásky partnerské i mateřské. Kde je hranice, za niž ani z lásky nelze zajít, a jak moc lze z lásky ublížit? V inscenaci osvědčeného tandemu dirigenta Maria De Rose a režiséra Tomáše Studeného se můžete těšit i na vynikající obsazení všech rolí.