Za historií žateckého průmyslu i jeho architekty
Nová expozice muzea v budově bývalých papíren, Volyňských Čechů 733

Dne 3. prosince 2015 v 17.00 si vás dovolujeme pozvat na slavnostní otevření nové expozice Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci ve zrekonstruovaných prostorách bývalých papíren. Seznámíte se s historií dnes již zaniklých průmyslových podniků ve městě v 19. a 20. století.

Mnohé z nich patřily ve své době k těm nejslavnějším. Žatecká kartonážka či Dreherovův pivovar vyvážely své výrobky do celého světa. Výbornou pověst měl i žatecký akciový cukrovar. Podniky převážně německých a židovských podnikatelů se předávaly z generace na generaci, jména některých z majitelů ještě přetrvávají v historickém povědomí místních, byť už třeba nevědí, co si s nimi přesně spojit. Nová expozice tak připomene podnikatele Lüdersdorfa (kartonážka), Becherta (výroba šroubů), Mendla a Mustada (drátovna), Telatka (drátovna), Siebera (piana) či Schuldese (zemědělské stroje) i kontroverzního A. Kaisera (cihelna), který se stal v osudovém roce 1938 žateckým starostou.

Zmíněna bude i celá řada dalších menších rodinných firem z nejrůznějších oborů (nábytek, zpracování smrkové smoly, výroba bot, knoflíků, likérů a lihovin...). Dozvíte se, kdo vyráběl slavnou Chmelovou hořkou, nebo proč se žatecký Dreherův pivovar soudil z plzeňským Prazdrojem. Zjistíte, proč bratři Schuldesové zkoušeli vytápět pole a jaké další technické pokusy prováděli ve městě s elektřinou. Opomenuty nezůstaly ani pozapomenuté ženy - podnikatelky, např. paní Emilia Dwořak či Kitty Wünschek-Dreher, vnučka slavného A. Drehera staršího.

Místní si připomenou, z jakých kořenů vyrostla kdysi známá žatecká Šroubárna či Mitop (výroba plsti), nebo kde byla první proslulá žatecká konzervárna, předcházející Frutě. Dozvíte se, kde všude ve městě i okolí kdysi pracovaly cihelny, i to, že dnes zaniklá městská cihelna vyráběla cihly s požehnáním Václava IV. již od středověku.

Pro výstavní panely byly vybrány staré fotografie, mapy, účty, plány a firemní reklamy, vitríny zaplnily i ukázky výrobků vybraných podniků. Srdečně zveme zájemce o historii průmyslu, historii města Žatec i pamětníky z dnes již zaniklých žateckých podniků. Další přírůstky pro expozici z rodinných archivů jsou stále vítány. Expozice bude po slavnostním otevření v budově bývalých papíren přístupná veřejnosti v zrekonstruovaném prostoru, který slouží také jako multifunkční sál.

Za žateckými architekty s novou muzejní publikací

Nová publikace „Za žateckými architekty“ vydaná Regionálním muzeem K. A. Polánka v Žatci představuje vůbec poprvé osudy neprávem pozapomenutých místních architektů přelomu 19. a 20. století. Vybráni byli ti, kteří výrazně přispěli k podobě Žatce jako průmyslového a chmelařského centra. Stavěli však také obytné domy a vilky (zejména na Pražském předměstí) či stavby sloužící kulturním, zdravotnickým či správním účelům. Pozůstalost architektů a stavitelů zpravidla není k dispozici, jejich mnohdy dramatické  osudy se tak dají rekonstruovat pouze ze střípků zpráv dochovaných např. v kronikách, regionálním tisku, v žateckých adresářích, ale i ve vzpomínkách příbuzných.

O to však byla a je cesta za nimi objevnější a často i dobrodružnější. Ne všem žateckým architektům totiž bylo dopřáno dožít v milovaném Žatci. Někteří se navíc věnovali nejen svému oboru, ale i místní politice. Z publikace historičky Milady Krausové se dozvíte např., za které stavby vděčíme Josefu Petrovskému, Johannu Salomonovi, Josefu Heinzlovi, Wilhelmu Fuchsovi, Hildebertovi Kolbemu a Aloisi Dautovi.  Zařazena je i bohatá obrazová příloha ze zobrazením vybraných objektů v jejich historické i dnešní podobě, nechybějí ukázky starých plánů a návrhů. Patří k nim např. nerealizovaný návrh Aloise Dauta na úpravu žatecké radnice v novobarokním duchu nebo kolektivní plán na stavbu průčelí Dreherova pivovaru (Fruty).

Čtenáři zjistí, kde zmiňovaní architekti v Žatci bydleli, nebo které domy vlastnili pro podnikatelské účely. Možná mezi nimi najdou i svůj dům, nebo dům svého známého. Dočtou se, kolik sporů vzniklo ohledně opravy městského divadla v Žatci počátkem 20. století. Udiví je, jak mimořádně rychle vznikl rozsáhlý komplex chmelařských budov na dnešním Chmelařském náměstí. Mezi zmiňovanými stavbami nemůže samozřejmě chybět ani někdejší kartonážka/papírna továrníka Lüdersdorfa, která bude díky dotaci z  Evropského fondu pro regionální rozvoj sloužit od roku 2015 jako depozitář žateckého muzea.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.