Můj koncept Neoscenes směřuje k syntéze. Zvuková kompozice "Voda zaplní halu" je nepřetržitým proudem: v tomto případě jde o proud aurálních tekutin – (zvuků) kapek, probublávání, omývání, spěchu, stříkání, šplouchání, nárazů a uklidňění tekutiny – vržené proti (láskyplně půvabným) machinickým systémům (Deleuze), které do takových řečišť rozmisťujeme.

V knize I-ťing se píše, že vlastností vody je tekutost a schopnost zaplnit všechno, čeho se dotkne. Nic nemůže opustit vlastní podstatu, zůstává sebou za všech okolností. Co jsme tváří v tvář tomuto proudu plnému energie? Směřujeme dopředu, nebo ustupujeme s odlivem? Smyje déšť naše hříchy? Pokud umíme plavat, utopíme se? Vzpomínáme na naši duši objživelníka? Žízníme po něčem dalším, nebo jen máme žízeň?

John Hopkins (USA) je mediální umělec a pedagog, žije a pracuje v Austrálii. Neoscenes je projekt ztracený ve víru sonických simulací a stimulací, posbíraný a reprezentovaný pomocí různých konstruktivně-destruktivních algoritmických metodologií a proudící řadou post-karteziánských prostorů a paralelních vesmírů. V závislosti na vašem vlastním referenčním rámci můžete buď sledovat stejnou stopu nebo nikoliv.