13. září si připomínáme sto let, kdy se uzavřel osud třiatřicetiletého vojáka Františka Gellnera (1881-1914), prohlášeného za nezvěstného po první vojenské akci na haličské frontě za první světové války. V civilním životě byl výjimečným a svérázným básníkem, fejetonistou, dramatikem, karikaturistou, ilustrátorem a představitelem generace anarchistických buřičů. Jeho výtvarné dílo bylo stejně provokativní jako jeho literární tvorba.

Byla to především karikatura s jeho typickými figurkami v černobílé zkratce. Gellner jimi glosoval společenské problémy tehdejší doby a neměnnou mocnářskou politiku c. k. katolicismu a c. k. byrokracie. Lineární a plošný charakter kresby v secesní formě přinesl moderní projev do vývoje naší karikatury a jemu otevřel cestu do satirických francouzských časopisů Rire, Les Temps nouveaux, Cri de Paris.

Grafický kabinet představuje Gellnerovy kreslířské, ilustrační a karikaturní práce z let po roce 1900 až do roku 1914 ze sbírek Národní galerie.