Slavíme! Muzeum má letos 120 let!

Na počátku byla hromádka věcí, které zbyly z příprav na celonárodní národopisnou výstavu v Praze. Pak se podařilo získat do nájmu část zámku pánů z Říčan a otevřít malou expozici. V první polovině 20. století muzeum vzkvétalo a sbírky utěšeně rostly díky péči několika nadšenců v čele s Janem Friedem. Roku 1951 přišla několikaletá nucená uzávěra, pak bylo muzeum obnoveno jako okresní a vlastivědné. Na čas v něm zavládl stín ideologie. Od 80. let 20. století muzeum sídlilo také ve Šrejnarovském domě čp. 10 na náměstí, mělo dvě velké stálé expozice a k tomu pořádalo výstavy. V 21. století muzeum opustilo Šrejnarovský dům, otevřelo ale expozici městské šatlavy a domečku F. B. Vaňka a jeho pobočkou se stal hrad Kámen.

V místy poklidně ospalé, místy turbulentní historii muzea vznikla sbírka o téměř 30 000 položkách, které dokumentují minulost a současnost pelhřimovského regionu. Předměty uložené v muzejních depozitářích jsou památkami, určenými k uchování pro další generace. Zahrnují obrazy, sochy, fotky, nářadí, nádobí, mince, oděvy, boty, šperky, mapy, zbraně, hračky, knížky – zkrátka všechno, co si račte přát. Odborní pracovníci sbírky průběžně shromažďují, zkoumají, a také je vystavují, přednášejí a píší o nich. Muzeum se sice shlíží v minulosti, ale pracuje pro budoucnost.
Výstava „Proč to sbíráš?!“ ukazuje průřez našimi depozitáři. Nevybírali jsme tentokrát ty nejcennější poklady, spíše chceme ukázat, čím vším se zabýváme a jak muzejní práce vypadá.

Muzeum nepatří do starého železa, staré železo patří do muzea!