Zdeněk Šplíchal patří již dlouhá léta k nejvýraznějším výtvarným umělcům Vysočiny. To je jistě čest, ale zároveň i označení určité regionální vymezenosti. Opravdu, umění na Vysočině má svá specifika. Není pompézní, velikášské, je více přemýšlivé, meditativní. Stačí připomenout Jana Zrzavého, Bohuslava Reynka nebo rod Floriánů ze Staré Říše.

V takovém prostředí se umí Zdeněk Šplíchal pohybovat. A umí tento prostor obohacovat. Není solitér, jak by se mohlo na první pohled zdát, patří ke generaci výtvarníků, kteří zaujali pozice moderního umění a navzdory nepřejícímu společenskému vývoji, drželi povědomí o poslání a kreativitě tohoto.

Tito umělci prošli jakousi společenskou i výtvarnou izolací, zároveň však o to více drželi při sobě. A to nejen v onom zmiňovaném regionálním světě, ale i v celorepublikovém povědomí, zásluhou umělců, sběratelů, příznivců a teoretiků. Zde je třeba připomínat především Dr. Jiřího Valocha, který objížděl celou republiku (a někdy i Střední Evropu) a byl tím, kdo zprostředkovával kontakty, pořádal výstavy, udržoval umělce v tvůrčím napětí. Zdeněk Šplíchal a jeho třebíčtí přátelé - umělci, potkávali ve svém městě slavného surrealistického a konceptuálního umělce, učitele a přítele Ladislava Nováka. V nedalekém Brně se účastnili „Školy výtvarného myšlení“ Dr. Igora Zhoře. A jak to jen bylo možné, stal se Zdeněk studentem Teologické fakulty Jihočeské univerzity. Tak umí kvalifikovaně zužitkovat své vědomosti i jako kurátor výstav v třebíčské bazilice sv. Prokopa, památce Unesco.

Výstava v OGV v Jihlavě představuje jeho tvorbu v širokém spektru technik, v průběhu několika desetiletí. Právě ke Zdeňkovu významnému výročí byl vytištěn obsáhlý katalog doprovázející vysočinskou sérii Zdeňkových letošních výstav.