Žižkov jak byl znám před sto lety, doznal výrazných změn, v dobrém, i ve zlém. Asanace Žižkova v 70. a 80. letech výrazně narušila jeho architektonickou a urbanistickou kompaktnost a proměnila zejména okolí Komenského náměstí a také bývalé obce Olšany, jejíž hmotné pozůstatky zmizely, a tak ji dnes připomíná již jen místní názvosloví.

Většina zdejších nemovitých kulturních památek žije kontinuálně díky svému prvotnímu účelu, jako například kostely, školy, muzea, divadla, radnice. Avšak některé procházely nebo procházejí významnými proměnami, zejména s ohledem na novou náplň. Jsou tyto proměny pozitivní nebo negativní? Jak v této souvislosti uchopit význam slova “udržitelnost“? Je to otázka „přežití“ těchto objektů, nebo jejich „obrození“? A lze v případě Žižkova omezit termín „udržitelné památky“ pouze na kulturní památky hmotné? Neměla by být zapojena i „udržitelnost“ odkazu místního pestrého kulturního koloritu navazujícího na významné osobnosti literatury, hudby či výtvarného umění, které mají na Žižkově své kořeny?

Odpověď možná nabídne program letošního ročníku Dnů žižkovského kulturního dědictví.