Postavy této inscenace jsou důkazem, že měl Kafka pravdu, když tvrdil, že všechno je řízeno skrytou silou odněkud z pozadí. Celé dějiny lidstva jsou dějinami předstírání, hry rafinovaných společenských rolí a masek, které nás (dnes více než kdykoli před tím) mění v konformní, prefabrikované bytosti. Čas situaci nezměnil, smysl celé té hry na „dobrý dojem“ a „jedinou pravdu“ se recykluje dodnes. Inscenace rovněž tématizuje pocity jedince, který neustále mění svoje záměry a touhy a nedokáže se sám se sebou ztotožnit, trpí pocitem neustálého rozpadu a předstíráním spokojeného života na místě, kam nepatří, čímž se vlastně dopouští podvodu.

Jak z toho ven? Jak prolomit tu podobnost přibližnosti a skutečné lži, toho, co je vypůjčené, a co dvojznačné? Možná, je potřeba, aby se postavy nechaly strhnout nějakou divokou energií, která je z této lidské komedie osvobodí, a odplaví všechny pochybnosti a jejich malé podvody...

„Ačkoli Nicole Mossoux a Patrick Bonté provádějí svůj komplexní výzkum vztahů mezi tělem, vědomím a podvědomím už takřka třicet let, jen vzácně bychom se v jejich repertoáru setkali s natolik tanečním dílem jako je toto.“

(Thomas Hahn, Danser Canal Historique, únor 2014)

Koncept a režie: Patrick Bonté
Choreografie: Nicole Mossoux, Patrick Bonté
Interpretace: Sébastien Jacobs, Leslie Mannès, Frauke Mariën, Maxence Rey, Marco Torrice
Hudba: Thomas Turine
Světlo: Patrick Bonté