Vykladači snů jsou vlastně takový režiséři ne?

Žijeme prý v éře rozptýlení. Vzruchy se na nás valí ze všech stran, maličké jednotky informací bombardující naši mysl a mozek je musí zpracovávat. Napojeni na nekonečný tok dat ztrácíme ponětí o tom, co je pro nás důležité, hromada informačního odpadu s nízkou či nulovou informační hodnotou ucpává naše myšlenkové kanály. Mozek si navíc navykl na neustálé krmení vzruchy a vyžaduje je. Pomalu se tak přemotávají dráty v naší neurosoustavě a už nejsme schopní používat mozek tak, jako jsme to dělali dříve.

Sny výklad nepotřebují…..

Tvorbu Davida Böhma a Jiřího Franty charakterizuje specifický přístup k médiu kresby, který se stává na výstavě prostředkem k zachycení aktuálních stavů mysli člověka s přesahy k performanci a konceptuálnímu umění. Umělci se uchýlili k různorodým formám projevu, aby přímočaře pojmenovali znepokojivou současnost.