Růža a Fanča mají svojí práci opravdu rády. Těší se do práce, mají tam čisto a mají svoje zákaznice. Jejich profesní život „hajzlbáby“ probíhá v klidu a radosti. Občas do jejich zajetých pořádků vstoupí nečekaná návštěva, např. přátelé ze spolku AA - Anonymních alkoholiků nebo deratizér Olda, a to přesto, že tam mají čisto.

Ovšem teprve ve chvíli, kdy se do vybroušené každodennosti zamíchá zástupkyně vedoucí, přestává pracovní pohoda. Ani tak nepodléhají děvčata panice. Drží se koštěte a svého pevného přesvědčení. V těžké chvilce se Fanča obrací k moudrosti své babičky - „Překážky mě nemůžou zničit, každá překážka podlehne pevnému předsevzetí“.