Jsme věc či průsečík vektorů? Kráčí po ulici předmětná reprezentace našeho v sociálních sítích neustále plovoucího já, nebo jsme naopak evolučním rozšířením organické hmoty této planety, jejími chapadly, do sféry jiného, digitálního bytí? Naše tělo je jakýsi trychtýř mezi dvěma realitami, v němž se proniká tělo myšlené virtuální a tělo předmětné – biologický organismus.

Tvorba umělců vybraných na tuto výstavu je často spojena právě s tímto momentem, kdy se naše těla neustále protahují, podobně jako když prochází chobotnice úzkým hrdlem láhve, mezi oněmi dvěma stavy, jejichž propojení dnes většina z nás už není schopná přerušit. Nutné opakované deformace toho, čím vlastně je naše tělo a tím pádem i naše chápání jako individuální entity, z nás dělají neustále se proměňující mutanty. Námitka že vše zmíněné vlastně probíhá jen ve fenomenologické rovině naše sebevnímání už dnes příliš ve srovnání s tím, jak jsou i naše „virtuální“ světy reálné, neobstojí. Stejně jako je virtuální měna online MMORPG počítačových světů tak snadno směnitelná za měnu „skutečného světa“, je proměnná i esence našeho bytí. Hra s estetikou materiálových instalací a s počítačovou grafikou, 3D modely či se spektakulární iluzí postprodukované řeči pohyblivých obrazů dnes často tvoří i v umění spojité nádoby, leckdy i v rámci tvorby jednoho autora. V podobném duchu by měla být realizována i výsledná podoba této výstavy složené z tvorby 3 tvůrců.

Kurátor: Viktor Čech Olga Mikh Fedorova (*1980) svoji tvorbu realizuje především prostřednictvím práce ve virtuálním prostoru počítačové 3D grafiky. Její figurativní výjevy, které prezentuje jak prostřednictvím videí, tak i statických tisků či objektů využívají současné estetiky recyklovaných 3D modelů ke ze surrealistické tradice vycházející hře asociací, deformací a nečekaných setkání, v nichž hraje hlavní roli lidské tělo a jeho nesčetné fyzické i situační mutace. Její svět „za zrcadlem“ však často vykazuje zjevné kritické odkazy k tomu, který skutečně dennodenně zažíváme v našich napůl fyzických, napůl virtuálních prožitcích. V Moskvě narozená umělkyně je absolventkou ateliéru malby na bruselské ENSAV La Cambre a v současnosti žije a pracuje v Bruselu. Milan Mazúr (*1989) je tvůrce jehož vizuální řeč neustále balancuje na hraně mezi spektakularitou současné masové vizuality a jejím zpochybňováním, zahrnujícím i kriticko-sociální podtext. Jeho videa a filmy vstupují do širšího instalačního rámce, v němž autor často využívá kontrastu všední předmětnosti a její expresivní dekonstrukce.

Neustále se přitom pohybuje mezi podbízivostí umělého sladidla konzumní kultury a z ní se skrývající všudypřítomné existencionální úzkosti. Na Slovensku narozený umělec je absolventem ateliéru Intermediálních konfrontací pražské UMPRUM a v současnosti žije a působí v Praze. Iryna Zakharova (*1985) si ve svých videích, objektech i instalacích často pohrává s oním momentem,kdy se nám dnešní populární vizualita doslova zarývá pod kůži. Její práce s materiály a zdánlivě banálními detaily využívá síly kterou si v sobě nese asociace všedních předmětů a každodenního kýče s tělesnými prožitky. Tato v ukrajinském Charkově narozená autorka je absolventkou katedry fotografie na pražské FAMU.