Temná, nevlídná pláň a nikde ani živáčka. Do tmy svítí jen jedno okno paláce, komnata mladé, křehké hraběnky Purmelendy. To okno svítí rudě. A v dálce u severního obzoru další světlo. Zlověstný smaragdový plamen na vrcholu tajemné věže, z níž každou noc vyjíždí tryskem tajemný jezdec. Předchází ho zvuk loveckého rohu a děsivá píseň. Každou noc se tenhle ďábel vydává na lov a jeho divoké štvanici neunikne žádná z panen, i kdyby byla hraběnkou.