Tibetská kniha mrtvých –⁠⁠⁠⁠⁠⁠Přednáška s videoprojekcí

Tibetská kniha mrtvých neboli Bardo thödol je jeden z nejstarších známých tibetských textů. Jeho tvůrcem je indický učitel Padmasambhava, který v 8. st. n. l. jako první vykládal v Tibetu buddhistickou nauku. Tento text pojednává o cestě lidské duše po smrti a o tom, co vše prožívá, s čím se setkává a také co má dělat, aby její příští zrození bylo co nejlepší.

Tibetská kniha mrtvých patří do řady buddhistických textů, které byly v 9. století před pronásledováním buddhismu ukryty v jeskyních. Znovu objevena byla ve 14. století mudrcem zvaným Karmalingpa. Tibetská tradice říká, že Bardo thödol bylo zapečetěno „sedmi pečetěmi ticha“ a otevřeno bylo proto, aby lidstvo mělo znovu možnost volby: být podmaněno hmotou, nebo mířit k potlačení vlastního egoismu a překonáváním svých hranic dosáhnout všech svých duchovních potenciálů.