Malíř Gabriel Max (1840–1915) pocházel z významné pražské sochařské rodiny. Studoval v Praze, Vídni a Mnichově, kde se natrvalo usadil a dosáhl značných úspěchů. V roce 1879 byl jmenován profesorem mnichovské Akademie a v roce 1900 byl povýšen do šlechtického stavu. V mládí se proslavil sugestivními obrazy křesťanských mučednic, záhy však svůj tematický rejstřík rozšířil o historickou, žánrovou a portrétní malbu. Jeho specialitou se stal tzv. opičí žánr, v němž se odráží jeho záliba v chovatelství opic stejně jako trvalý zájem o přírodní vědy.

Během svého života vybudoval rozsáhlou přírodovědnou sbírku, zaměřenou především na původ člověka, s kosterními ostatky primátů a předků člověka.

VÍCE INFORMACÍ ZDE