České Budějovice v období první republiky 1918 - 1938

Po vzniku první republiky v roce 1918 pokračoval v architektuře kubismus, který se transformoval do rondo či obloučkového kubismu, nebo také do stylu pražské Legiobanky (u nás rondo kubismus např. dům č. 4 v Krajinské). Z Prahy se k nám snadno dostal styl zvaný také národní dekorativismus nebo třetí kubismus s celkovým názvem styl art deco. Zahrnoval také interiéry a umění včetně módy. Představitelé oblíbeného art deca ve městě byli Karel Chochola, Johann Stepan, Bohumil Sláma aj. (Savoy, Jirsíkův národní dům, Kotva, gážistické domy, městské domy, palác JČE, škola v Rožnově). Se vzrůstem hospodářského potenciálu nové republiky se začala prosazovat ve stavebnictví průmyslová velkovýroba a přímo "nastoupily" nové materiály jako ocel, sklo, chrom, keramika a břizolitové omítky. Přibližně kolem roku 1930 ustupuje art deco. Prosazuje se funkcionalismus a konstruktivismus. Z dobových časopisů vyplývá, že někteří funkcionalisté styl art deco přímo napadali. Také budějovičtí architekti začali tvořit pod vlivem funkcionalismu, který je jednoduchý, hranatý, odstraňuje dekorace a vychází z funkce jednotlivých částí objektu (Zátkova vila u Dlouhého mostu). Má však nové působivé materiály v interiéru. Ve městě se na několika místech uplatnili architekti z Prahy. Spořitelnu na rohu náměstí a ulice U Černé věže projektovali ve stylu funkcionalismu dva mladí architekti z Prahy. Jejich úsilí je hodnoceno jako pokus skloubit moderní funkcionalismus s historickou zástavbou náměstí Přemysla Otakara II. Násilná, ale politicky odsouhlasená, německá okupace pohraničí v roce 1938 a poté v roce 1939 celé republiky přerušila veškerý vývoj nejen v architektuře.
Ing. Jan Schinko¨