„Uvědomím si, že je 22. března 1989 a že jsem podruhé vdaná a že jsem byla svému muži nevěrná. Prvního jsem zabila. Toto slovo si opakuji často, abych si na to zvykla…"

Mladičká Uršula v sebeobraně či v afektu zabije svého nevěrného manžela. Po odpykání trestu se vrací na svobodu, svět kolem se tváří jakoby nic, ale ona ví, že v ní se mnohé změnilo. Morálně i materiálně zdecimovaná malá vesnice nemůže bystré a racionální ženě nabídnout rozlet.

Uršula se nemůže zbavit tíhy svého zločinu a jako nepokorná kajícnice v sobě nepřestává hledat stopu čehosi čistého, dobrého a nenarušeného, něčeho, co se nazývá Bohem. Novodobá Faidra, která je sama sobě obhájcem i soudcem.