Fiktivní příběh dvou huňatých bratrů, nápadně připomínající osud jednoho nesmrtelného českého folkařského dua. Bratři Franta a Honza a jejich životní puťák z Luk pod Medníkem na Strahov a ještě dál! Revue o tom, že nebe modrý ještě smysl má… Ukrytý v stínu lesa igelit. Kočovní herci tu jsou, máky kvetou.

A všichni se znaj, znaj, znaj a blázněji a zpívaj. Skleniček pár a pár tahů z trávy. Kamarádi z osady si s lesem rozumí. A přezky chřestí o skalnatou mez. Fakt mi nevadí, že nos jak bambulku máš! Pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy, podved jsem všechno, o čem doma si sníš.

Hele lidi, svítá! Tulácký ráno na kemp se snáší. Ta chvilka co máš na život ti uplyne, jak od ohýnku dým. Půjdu se mejt a pozhasínám. Ztracená víra hrozny z vinic neposbírá. Budem o něco se rvát, až tu nezůstane stát na kameni kámen? Teď je mi to líto…