Novomlýnská vodárenská věž, Praha 1

Novomlýnská vodárenská věž

Praha 1, Nové mlýny 827/3A

Není tu akce, kterou Novomlýnská vodárenská věž pořádá? Přidej ji
  • Byli tadyAndrea Morkusová
  • Ohodnoť místo

Na místě dnešní ulice Nové mlýny, v místech kde odbočuje cesta od gotického kostela sv. Klimenta k řece Vltavě, stávaly již ve 14. století vodní mlýny. Již v roce 1484 máme zaznamenáno, že mlýny se nazývají Novými. Kromě Nových mlýnů, nedaleko stávaly i mlýny Lodní, Helmovy a Lodecké. Většina těchto mlýnů byla na počátku 20. století zbořena, a Praha tím nenávratně přišla o vzácnou renesanční architekturu technického rázu.

Z celé mlýnské zástavby stojí dnes na místě pouze vodárenská věž, která zásobovala vodou dolní Nové Město. Zcela jistě tato věž byla vybudována po roce 1602, jelikož k onomu roku podávali zemští mlynáři radě Nového Města zprávu, že je nutné vystavět novou vodárnu na Nových mlýnech. Tato vodárenská věž byla opatřena krytou vyhlídkovou plošinou s dvanácti okny, mezi nimiž byly namalovány podobizny českých knížat a králů od Přemysla Oráče po Rudolfa II. Podobná analogie, kde byla zachycena česká státnost, se objevuje již v sakrální stavbě v románské rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě, kdy neznámý autor namaloval na zdech rotundy panovnický cyklus Přemyslovců.

Povodeň roku 1655 věž výrazně poškodila, musela být vystavěna znovu, patrně s využitím některých prvků z věže minulé. V letech 1658– 60 vznikla současná věž s šesti patry, opět s velkorysým vyhlídkovým prostorem. Pod jeho podlahou byla umístěna nádrž, do níž se čerpala voda z Vltavy (věž v minulosti stála přímo na jejím břehu), z nádrže voda samospádem proudila potrubím do kašen v širším okolí. Vnitřní prostor věže obtočený schodištěm nebyl vodorovně členěn jako dnes, jednalo se o spojitý úzký prostor, jímž procházela soustava tlačného a samospádného vodního potrubí. Prostor byl vytápěn, aby ani v největších mrazech voda nezamrzala. Části topeniště odkryté při nedávných výzkumech je možné vidět v přízemí, v prostoru kolem pokladny. S koncem 19. století přišel i konec vodárenské funkce věže. Praha začala být zásobována z moderních vodáren a dálkovými přivaděči.

V Novomlýnské vodárenské věži byl již v době její výstavby v 17. století zřízen i nebývale bohatě pojatý vyhlídkový prostor, tzv. Lusthaus. Jednalo se o místo pro kratochvilná setkání vedení města, můžeme v něm spatřovat možná i první rozhlednu v Praze, byť neveřejnou, určenou jen pro městkou nobilitu. Dobrý rozhled do širokého okolí zajišťovala velká okna, vnitřní zdi byly opatřeny velmi kvalitními kletovanými (hlazenými) omítkami a zdobnou římsou s reliéfem. Vše bylo patrně zastřešeno neckovou dřevěnou (falešnou) klenbou, která zřejmě nepřežila pruské bombardování roku 1757. Omítky jsou, kromě dvou parapetních polí, z doby po velkém požáru věže roku 1689. Ve dvou parapetních polích (na jihu a severu) se nám zachovaly části omítky z doby výstavby věže. Vyhlídkové patro představuje díky své výzdobě unikátní pozdně manýristický prostor, který spolu se vstupním věžním portálem dává jinak účelové technické stavbě nevšední podobu.

Foto: archiv Muzeum hlavního města Prahy



Ukaž mi akce v okolí Ukaž mi cyklotrasy v okolí
Máš fotku tohoto místa? Přidej ji

Přihlas se a přidej na Informuji.cz své nejlepší fotky tohoto místa. Děkujeme za pomoc! :)


Novomlýnská vodárenská věž: hodnocení ostatních

Toto místo ještě nikdo nehodnotil. Buď první!

Kousek odtud doporučujeme...

Café Louvre Praha 1 (1 334 m)
Pentahotel Prague Praha 8 (1 877 m)

Je libo tematický výlet po okolí?

Aktuální předpověď počasí v Praze?