Prostá, ale přirozeně inteligentní Maria žije spolu se svým manželem Sigfridem a rozrůstajícím se potomstvem v předválečném Švédsku. Oč strastiplnější je život její rodiny, s o to větším klidem ho přijímá. Smířlivost však neznamená rezignaci a Maria postupně propadá fotografování, jež pro ni představuje možnost kouzlit v dobách, které magii nepřejí. Snímek rozvážný stejně jako jeho protagonistka umožňuje pozvolné naladění na dnes již nemyslitelný životní rytmus. Troell své postavy pozoruje se shovívavou láskou, nepřiživuje jejich bolest a radost dávkuje opatrně. Neblahé události, které se postavám v letech kolem první světové války dějí, vycházejí ze zlých úmyslů méně, než by nám současná zkušenost kázala. Zatímco Sigfridovu agresi chápat nelze, s jeho zlobou se ztotožnit můžeme. Snímek překvapuje i tím, jak se vzpouzí tradičním melodramatickým schématům a postavy nechává jednat v souladu s jejich náturou, a nikoli žánrovými pravidly. [44. MFFKV 2009]