Jacob prodělal mozkovou obrnu, má vážné poruchy hybnosti a špatně vyslovuje. Jeho čilá mysl je lapená v těle, které komplikuje život jemu i okolí.

Ve svých 27 letech prochází ukázkovou krizí identity, otřepané otázky jsou však v jeho podání palčivé: Co je normální? Má právo na život? Chtěl by on sám hendikepované dítě? Je správné selektovat embrya? Budou světu lidé jako on chybět? Nedostatky nelze eliminovat, podněcují jedinečné prožitky, uvědomění, empatii, tvorbu – a také deprese. Jacob na obranu povolá tým přátel a odborníků a s jejich pomocí píše a zkouší hru ze svého života. Plánuje vyprodat Dánské královské divadlo a dokázat, že jeho existence má smysl. Tělo ho zrazuje čím dál zákeřněji, ale Jacob už destiluje první kapky černého humoru.(Jeden svět)