V úvodní černobílé scéně se rozhovory s vojáky léčenými z psychického traumatu (úryvky z poválečného dokumentu Johna Hustona) prolnou s výpovědí Ivana, který touží dostat se domů. Trýznění v japonském zajateckém táboře přežil díky vzpomínkám na Marii, půvabnou dívku ze sousedství, z níž si vytvořil idol. Po návratu mezi jugoslávskou menšinu v americkém maloměstě je obdivován jako hrdina, ale s obtížemi se začleňuje do nového života. Zejména jeho vztah k Marii, kterou si vzal za ženu, je poznamenán trýzní nenaplněné tělesné lásky. (Příliš dlouho jsi o ní snil. Ona žije v tvých snech, ale ne v tvém těle.) První americký film Andreje Končalovského vyrůstá z jeho ruských kořenů - projevuje se to v mentalitě hrdinů i kresbě prostředí. Dílo plné rozjitřených citů i nostalgických reflexí přerůstá erotický rozměr a stává se existenciálním dramatem také díky mimořádným hereckým výkonům Johna Savage a Nastassji Kinské.