V emocionálně působivém, hluboce osobním příběhu o ztraceném dětství a nelehkém dospívání v politicky nestabilní době oživuje režisér dvacet let staré vzpomínky na dobu strávenou po boku matky, staršího bratra a stovek dalších uprchlíků z válkou zmítané Bosny a Hercegoviny.

Společně čekali na azyl v dočasném domově na lodi Flotel Europa, která začátkem devadesátých let kotvila u dánských břehů. Do snímku režisér začlenil archivní záběry z videokazet, které přímo na lodi natočili sami uprchlíci. (MFDF Ji.hlava)