Film představuje pro Stanislava Horu asi nejpříznačnější polohu na pomezí filmu a výtvarného happeningu. Hlavním nástrojem akce je hadice, objekt pojímaný jako svébytný předmět i jako výrazný grafický motiv.

Hora ve filmu ohledává výtvarné vlastnosti předmětů a materiálů. Ve své podstatě materiálová performance s objekty, barvou a malířským plátnem je zachycena metodou nervózního, rychlého natáčení v několikaokénkových záběrech.(MFDF Ji.hlava)