Beethovenova „hrdinská“ Třetí, pokládaná za první romantickou symfonii vůbec, je známá svou souvislostí s původní dedikací Napoleonovi, již Beethoven vyškrtl poté, co se Napoleon prohlásil císařem, a nahradil ji věnováním svému mecenáši, hudbymilovnému knížeti Josefu Františku Maxmiliánovi z Lobkovic. Na zámku Jezeří, rodinném sídle Lobkoviců, pak zaznělo údajně první neveřejné provedení Eroicy v komorní úpravě. Eroica je dílem, které předběhlo svoji dobu a zcela radikálním způsobem předznamenalo další vývoj žánru symfonie.

Pavel Vranický, Beethovenův blízký spolupracovník a vlivná osobnost vídeňského hudebního života přelomu 18. a 19. století, byl vyhledávaný dirigent a autor více než padesáti symfonií, z nichž mnohé nesou programní označení. Jeho La Tempesta je nazvána podle sugestivního líčení bouře ve třetí větě.